NĚKOLIK TIPŮ (nejen) PRO ZAČÍNAJÍCÍ TVŮRCE

Každý, kdo se pustí do tvorby (a to zejména prvně), teprve postupně proniká do jejích zákonitostí. Jednotlivcům doporučujeme e-mailové konzultace. Najde-li se skupina tvůrců (studenti, pracující, důchodci, skauti, kamarádi), uspořádáme u Vás seminář, kde na konkrétních hotových dílech vysvětlíme vše podstatné. Níže několik tipů pro tvůrce, kteří chtějí vědět, čeho si všímat zejména a čeho se vyvarovat:

Proč „méně je někdy více“?

Mnoho objektů na jedné straně, komplikované obrázky jsou pro hmat velice nepřehledné. Nelze poznat, kde jeden objekt končí a druhý začíná. Hmatové prohlížení je tak náročné, že pracnost převýší zábavnost.

Jak hmatu představit perspektivu?

Pro malé děti je perspektiva zcela nesrozumitelná. Hmatem prohlížené věci se nikdy nemohou zmenšovat či sbíhat. Vizuální způsob zobrazení např. zmenšujících se stromů v aleji či sbíhajících se kolejí v dálce je hmatu nepochopitelný. Doporučujeme pravoúhlé zobrazení – z profilu, shora, zpředu apod. Také stůl či skříň má při hmatovém vnímání – na rozdíl od vizuálního – vždy všechny čtyři nohy stejně dlouhé, veškeré úhly jsou pravé. 

Je důležitější tvar nebo materiál?

Obojí je velmi důležité. Ovšem první na hmat zapůsobí materiál: např. zobrazený vlak podá první informaci svým chladem, je-li zhotoven z kovu; stěna domu drsností omítky. To platí zejména u malých dětí – teprve později se dostanou ke tvarům. Většina začátečníků se často soustředí na precizní tvary. Jsou jistě důležité, ale doporučujeme soustředit se v první řadě na výběr materiálu.

Chci-li svou práci konzultovat, kdy mám začít?

Nejlépe ve fázi návrhu, ještě než začnete tvořit. Může se stát, že celé pojetí by bylo třeba posunout směrem, který by více vyhovoval potřebám nevidomých čtenářů, a je škoda, když k tomu autor dospěje teprve po mnoha hodinách zbytečné práce.

Obohatí dílo čichové prvky?

Pro rozvoj čichu jsou vhodnější jednorázově připravené pomůcky. Do knih je nedoporučujeme. Pokud věc či obrázek vydává nějakou vůni, může se stát, že cítit je pak celá kniha, krabice, vše ostatní okolo (skříň, kde jsou pohádky uložené, kufr, v němž je přenášíme). Také některá lepidla či laky přestávají být cítit až po několika měsících.

Je vhodný suchý zip? 

Záleží na tom, jak jej použijete. Je-li příliš pevný, mohou mít malé děti slabé prsty na to, aby od sebe jeho dvě části oddělily. Také kousek suchého zipu na obrázku může překážet hmatovému prohlížení. Použijete-li místo spodní (měkčí) části suchého zipu např. česaný silon (nejlépe celoplošně), komponenty, které budou mít zespoda kousek hrubší části suchého zipu, půjdou z této textilie oddělit lépe.

Proč není vhodné ruční psaní textu v Braillově písmu?

Pro mnohé autory je zajímavé vyzkoušet si ruční psaní Braillova písma na Pichtově stroji nebo Pražské tabulce. Bohužel téměř nikdo nepíše tak precizně, aby všechny body byly vymačkány ve stejnoměrném (a dostatečně vystouplém) reliéfu. Při nedostatcích ručního psaní může být text pro nevidomé čtenáře nečitelný. Pořadatelé soutěže Vám mohou text (v soutisku černotisku a Braillova písma) zdarma vytisknout a zaslat, doporučujeme této možnosti využít – viz Pravidla Tactus.cz 2024.

Lze Braillovo písmeno vyšít z malinkých korálků?

Bohužel, Braillovo písmo je hmatem dobře čitelné pouze ve standardním provedení a velikosti. Některé další možnosti (např. zmíněné korálky) hmatové čtení písma znemožní nebo ztíží.

Proč se tiskne v soutisku černotisku (běžného písma) i brailu?

Knížky čtou a prohlížejí většinou smíšené skupiny – někdo v rodině či jiné skupině vidí a někdo ne. Každý pak může číst způsobem, který potřebuje.

Proč má být černotisk zvětšený? Proč je nejlepší tisknout černé na bílém?

Někteří naši čtenáři jsou slabozrací, očima přečtou jen velký a kontrastní tisk.

Na jaký formát můžete tisknout text?

Tiskneme výhradně na formát A4. Potřebujete-li menší formát, je to také možné – využijeme v tom případě jen polovinu strany formátu A4 na výšku, vznikne pak A5 na šířku.

Proč nejsou šikovné knihy větší než A4?

Nevidomý čtenář potřebuje, aby se prohlížené vešlo do jeho hmatového rozsahu, navíc dětské ruce jsou o mnoho menší než dospělé. Při nadměrných velikostech je třeba hmatem prohlédnout každý segment zvlášť a celkový obraz si pak v hlavě poskládat.

Proč musí kniha splňovat podmínku možnosti úplného rozevření na stole?

Čtenář, který prohlíží hmatem, potřebuje k tomu obě ruce volné. Rozhodně si u toho nemůže přidržovat stránky, aby se nezavíraly.

Jaká je potíž s modely?

Vnímáme-li zrakem, je model, tj. napodobenina jaksi automaticky vnímán jako objekt, který zobrazuje: dítě, které vnímá modely zrakem, pochopí bez vysvětlení, že model mostu (provedený např. jako přívěšek na klíče) představuje skutečný velký betonový či dřevěný most, zvětšený plastový model mouchy opravdovou mouchu. V tomto případě nevadí, že měřítko (zvětšení, zmenšení) ani materiál (obrázek na papírové stránce) a další vlastnosti (např. teplota zvířecí srsti, tvarové zjednodušení, hmotnost apod.) vůbec neodpovídají.  Vnímáme-li ovšem jen hmatem, výše popsané nabude velké důležitosti. Jednak zde chybí předchozí hmatové zkušenosti s určitými předměty (např. uvedený skutečný most přes řeku či živá moucha), jednak z nich máme úplně jiný dojem: skutečný most je velký, nelze jej vnímat doma na gauči, není možné jej hmatem obsáhnout; model mouchy nebzučí, nešimrá na ruce... Od skutečnosti k modelu vede dlouhá cesta, vysvětlení je postupné a velmi náročné mj. proto, že pracujeme daleko více s pamětí, představami, srovnáváním, zkušenostmi, dorozumívacími schopnostmi apod. Řešíme otázku, jedná-li se o tutéž velikost, zmenšeninu či zvětšeninu. Musíme zjistit, zda je model dost podrobný, věrný v detailech či zjednodušený (a co je v tom případě zjednodušeno) – hmat má často k dispozici jen model, nikoliv skutečný objekt (velryba, Eiffelovka, mrak apod.). Materiály nám mohou dát zabrat, když je např. hračka letadla z měkkého sametu, jemný květ z tvrdého dřeva, hebké teplé pohyblivé zvíře z neživého plastu.

Které náměty jsou nejvhodnější?

Lze si vybrat jak hmatovou adaptaci existující vizuální knížky, tak vlastní autorskou tvorbu. Pro inspiraci uvádíme, že máme v naší knihovně pro nevidomé čtenáře méně klukovských (a univerzálních) než holčičích témat, téměř úplně chybí vánoční a velikonoční tématika.